Postřehy Stoleté Opice...

Je to více jak měsíc, co jsem nastartovala svůj hubnoucí maratón. Rozhodně to má svůj efekt. Zhubla jsem já i moje peněženka. Ale stálo to za to. Konečně si zase připadám hezká, mám chuť se lépe oblékat, dělat více věcí... a hlavně vařit. Mám strašlivou chuť vařit. Což je paradox protože stále jsem na pytlíčkové stravě + porci bílkovin a zeleniny k večeři. Naučila jsem se dochucovat jídlo bez soli a připravovat ho bez tuku. Bez soli pohoda, bez kapky oleje už ne taková. Ale nemám chuť vařit svoje povolené jídlo, ale právě to obyčejné. Nebo teda spíš neobyčejné. Domácí těstoviny, čínské nudle, zapékané dobroty, domácí šunku...apod. Snad mi to vydrží.