Hledám někoho s výrazem...
Možná, že ne všechny ženy, ale rozhodně většina někdy koukala do módních časopisů, nebo katalogů s módou či kosmetikou a obdivovaly ty krásně nalíčené a nafocené modelky a bylo jim líto, že ony na momentkách od svých známých, o občanském průkazu nemluvě, nevypadají aspoň trochu taky tak elegantně a upraveně. Dá se to řešit objednáním fotografa nebo fotografky samozřejmě. Ale toho si v pubertě nezaplatíte a potom většinou chcete fotky rodiny, nebo nějaké stylizované. Každopádně Vy chcete, aby Vás nafotili.
Před nedávnem se mě (jako fakt že mě) kamarádka zeptala, zda bych jí nedělala modelku. Ona totiž fotí. A moc krásně! Všechny kolegyně mají na sociálních sítích profilovku, co fotila ona. Mě nevýjimaje. Já jsem si od ní totiž nechala fotky udělat asi před rokem. Od té doby se jimi občas kochám, abych smyla depresi, že takhle hezky nevypadám nonstop. No a tahle kamarádka Pája (viz rubrika Opičákov) se mi oznámila, že chce dělat nějaké vodní, trochu romantické, trochu poodhalené focení. Moje ego se nafouklo do nebeských výšin. A když dodala, že chce "někoho s výrazem" cítila jsem, že by na mě byla Tyra Banksová hrdá.
Samozřejmě, že jsem na to kývla. Zbývalo domluvit termín. Konec léta už byl za dveřmi a víkendy plné. Musely jsme se domluvit na všední den. První domluvené úterý padlo, protože jsme měla pracovní školení až kdesi v Praze. Stejně nebylo ideální počasí a popravdě, to co mi v tom týdnu rašilo na čele za jebáky, připomínalo spíš Etnu, než akné. Aspoň jsem měla čas to trochu zaléčit. Nebo jsem si to aspoň tehdy myslela. Etna sice zalezla, ale v domluvené další úterý se mi stejně na čele vyjímalo několik boláků. Na nose byla suchá kůže a rty byly popraskané. Přidejte si k tomu ještě kruhy pod očima (já nevim proč se mi udělaly) a vlasy spláclé spaním. No podívala jsem se v poledne do zrcadla a napsala Páje, že plesnivím a stárnu. Takhle jsem si svoji modelingovou kariéru teda nepředstavovala.
Ale počasí bylo krásné a kdo ví, kdy budeme mít zase obě čas. Tak jsem sbalila make-up, batoh plný "snad vhodných" hadříků a dojela na smluvené místo. Kdo zná v Brně lom pod Klajdovkou, ví, že se tam rádi sdružují nudisté, zejména pánové. Já jim provozně říkám hadi. (domyslete si proč sami ;-)) V září už jejich koncentrace naštěstí není tak velká a my měly na fotky více klidu. Namalovala jsem si obličej, nahodila první oblečení a šlo se na to.
Vtipné bylo to, že tam všude rostly docela velké houby a v první chvíli jsem chtěla spíš sbírat, a taky to, že mě hned na prvních fotkách Pája nechala vyválet na zemi v hlíně a prachu. Když jsem se pak měla přesunout jinam, Pája se divila, že jsem zaprášená. Další póza byla pracovně nazvána "obejmi tu bzvízku" (Vratné lahve - "bzvízka se k bzvízce sklání).
Pokračovaly jsme na lávku do rákosí. Pája mě opět nutila k interakcím tentokrát s rákosím. Zvolený outfit byl nahoře bez s tutu sukýnkou. Samozřejmě sem se zakrývala. Ale prostě to mělo...no prostě umění no. Seděla jsem na zemi, když zpoza Páji se vyloupl zvuk, pak stín a pak chlap. Samozřejmě nahatý. Já jsem stihla odvrátit hlavu. Ze mě viděl jen holá záda. Nechaly jsme ho projít. Když byl pryč, sdělila jsem své fotografce, že jsem naštěstí nic neviděla. Ona mi zašeptala, že bohužel viděla tu chlupatou pr***. A pak najednou... borec znovu vykoukl zpoza rákosí a ptal se "Nechcete vyfotit spolu? Já bych Vás blejsknul!" Zakroutily jsme nenadšeně hlavami, že "děkujem". (Tos uhod chlupáči.)
Když nás rákos přestalo bavit přesunuly jsme se do zadní části lomu. Tam mě Pája poválela na šutru, nutila šplhat bosky po hromadě kamení a zadala mi za úkol, navázat vztah se šípkovým keřem. Jako bříza dobrý, rákos dobrý...ale šípek? Co je moc, to je moc. Vysvětlovala jsem jí, že nejsem Tyra Banksová a že šípek na mě nereaguje.
Z posledních fotek už si pamatuju jen to, že jsem měla hlad. A protože tmy přibývalo, i fotografka to už zabalila. Mám li to zhodnotit, není to úplně snadné povolání. Furt se ksichtit do kamery, měnit polohy rukou nohou, očí...šplhat do kopce mezi kameny, mazlit se s bodavými keři, předstírat vztah k bzvízce a u toho všeho se vyhýbat nudistům, není snadné. Živit bych se tím však nechtěla, protože upřímně, nebýt tam Pája, tak je to děsná nuda.
